Paříž jako město plné příběhů...

     Kterou ulicí v Paříži prchal Jean Valjean, pronásledovaný inspektorem Javertem? Kde byl vyhlášený pařížský nevěstinec navštěvovaný dobovou plejádou malířů? Co se podávalo za menu v luxusní restauraci Voisin při obléhání Paříže? Tak to je jen vybraná hrstka informací z knihy Ivana Podhorského - Paříž město plné příběhů.

    Nějaký čas je už venku první díl, jenž se podrobně věnuje prvním pěti obvodům města. V encyklopedicky pojaté knize nás seznamuje s detaily, jenž se váží ke konkrétním ulicím a domům.Spisovatel Pohorský pojal knihu informačně a do největších detailů.Zároveň však čtenáře vtáhne do historických událostí pohnuté doby. Své si v ní najdou všichni, pro které Paříž není jen Eiffelovka a snaží se ji více nasát a pochopit. Pro průvodce zcela jistě dobrá pomůcka, pro laické nadšence zajímavě koncipovaná kniha plná faktů.

   Během nadcházejících zimních měsíců je připraveno vydání druhého dílu.

Kopie textu použity se souhlasem autora (c)Pohorský 2024

Hurá do Paříže !

  Tak jsme se dočkali. Regiojet vysílá zítra 19.6 první autobusový spoj na Paříž.Dle mých informací jsou spoje zatím poloprázdné.

Zpáteční lístek vychází na 2498,- Kč. 

Les Misérables 2019

   Připouštím, že jsem vyvinul nemalou energii, abych mohl snímek režiséra Ladj Ly vidět. Dramaticky laděný film popisuje jeden banální den v životě trojice policistů na předměstí Paříže. Kdo hledá v názvu propojení s příběhem Bídníků Viktora Huga, ten na něj narazí několikrát. První je fakt, že se odehrává na předměstí, které se jmenuje Montfermeil. Právě sem Hugo zasadil svůj příběh Jeana Valjeana. Policisté román v autě zmiňují a nechybí ani Hugův citát o plevelu a špatném pěstiteli.

   Postavy filmu však s představiteli Bídníků udržují obraz pouze vzdáleně symbolický.Již zmiňovaná policejní rutina nabírá spád po krádeži lvíčete z cirkusu. Zloděj tím proti sobě poštve dvě rozlišná etnika. V tomto případě Cikány a Muslimy. Je třeba zmínit, že zárodky francouzských revolucí nejsou občas postavené na velkých základech a spustit je může jakýkoliv zástupný problém. Tohle není víkendové "chvilkaření s plackou, kočárkem a cukrovou vatou", ostatně to předvedli nedávno všem v Paříži Žluté vesty, kterých bylo podstatně méně, než davů na Letné.

   Následný konflikt, který se dál hrotí ukazuje práci policistů s tzv. územní odpovědností (chcete-li znalosti místních poměrů a lidí), kteří balancují na hraně zákona a současně sledují několik vlastních zájmů. Podobně to mají i znepřátelené strany. Hrocení, emoce, urážky, to vše funguje v systému odvetných akcí, do kterých nakonec policisté vlastním přičiněním spadnou také. Jak vypadá reálný obraz ukazuje vedlejší dějová linka, kdy velící policista Chris nastoupí při kontrole na nezletilé dívky s hašišem.Situaci, kdy se k sobě lidé neumějí chovat s respektem a pouze si předhazují práva řeší agresivně rozbitím mobilu dívky, která ho natáčí. Podobně pak pokračují v situaci, kdy policista Gwada zraní dítě a vše zaznamená dron jednoho chlapce.Vše je pak podřízeno tomu ho najít a usvědčující záznam zničit.

   Závěr: Myslím, že film zaujme spíše diváky, kteří mají s problémy pařížského "periferiku" nějakou kontinuitu a vědí, že tyto čtvrti jsou problematické.Pro nezasvěceného bude stopáž poněkud dlouhá. Policista Gwada se sice snaží říci, že: toto dříve byly No-Go zóny, ale veřejným tajemstvím zůstává, že stále jsou. Jen v rámci hyperkorekce se dnes užívá výraz "citlivé oblasti". Goran Paskaljevič (Srbský režisér, co část života prožívá v Paříži)natočil kdysi snímek Sud prachu, pojednávající o jednom dni z pohledu taxikáře a odkazující na balkánské napětí, které se přirovnává k sezení na onom sudu. Je otázkou, na čem v reálném čase sedí Francouzi.  

Stephen Clark v Paříži

  Známý britský spisovatel Stephen Clark, který se pokusil mít v Paříži čajovnu a napsal několik knih o Francouzech bydlel přechodně ve 4. obvodě, v tomto domě.

  Jeho kniha Obnažená Paříž mi mnohokrát dobře posloužila pro vyřešení několika situací.  

Když hledáte Banksyho na Montmarteru

   Mám k dispozici průvodce pařížským street artem pro rok 2019 a tak jsem se podle něho snažil najít šablonu myšky s šampaňským. Po usilovném pátrání na Montmartre jsem našel přetřenou stěnu. Přetřít Banksyho je jedna polarita možného příběhu. Kdybych majiteli domu ukázal aukční ceny autorova díla, určitě by přemýšlel nad tím, jak to celé opatrně vyřezat ze zdiva.

Ráno na bulváru

   Mám rád ta ospalá rána, když se otevřou voňavé dveře pařížského pekařství a vy si koupíte pečivo v sáčku, který má malé uši. To se neomrzí. :)

  Jen riskujete, že když ochutnáte pravý croissant, už budete po zbytek života jen srovnávat... tak uvidíme, kdy to pro nás bude zase možné... 

Fred le Chevalier - street art Paris

   Krátce bych se tu chtěl vrátit ke street artu umělce, který si říká Fred le Chevalier. Jeho práce má nezaměnitelný rukopis. Černobílé postavičky, většinou z profilu a ánfasu, občas doplněné o rudé rty a modré oči.

   Pokud jste fanoušky street artu, začnete je po čase v zástavbě města instinktivně hledat.Velkoplošné díla střídají miniaturní postavičky u kandelábru, či podezdívky domu.

   Fred sice tvoří v Paříži, ale jeho práce najdete i v jiných evropských městech.Namátkově jsou to Londýn, Berlín, brusel nebo Athény.

   Sám umělec prozrazuje tu hlavní myšlenku své tvorby:

 „Myslím, že jedním z nejkrásnějších aspektů street artu je to, že jste něco dal a nevíte, zda tam bude pět minut nebo jeden rok. Je součástí hry vědět, že by mohly zmizet, a je to součástí krásy vědět, že zmizí, je to paradox. "

http://fredlechevalier.blogspot.com/