Pohledem nazpět do Paříže

  

  Letošní rok v Paříži byl plný vjemů, ale asi ten nejsilnější jsem zažil na Muzejní noci, kde jsem byl s Petrou Trnkovou (Paříž na míru)a podařilo se mi dotknout Mondrian dressu. Rok byl i ve znamení příprav na demonstrace Žlutých vest, které jsem jel fotit. Nejlépe mi bylo v Latinské čtvrti, kde jsem se procházel večer uličkami města.A překvapující byla nečekaná návštěva naší Ambasády.Dvakrát jsem bydlel na Rue Rivoli a vzal sem i kamarádku Míšu.

  Paříž byla i ve znamení designu, protože jsem navštívil nově otevřený city store IKEA v centru, stejně tak ateliéry na 59Rivoli, kde mi byla průvodcem sympatická slovenská výtvarnice Karin Králová.

  Bylo to za rok šest výjezdů a pokaždé, když jsem v busu Regiojetu projížděl viaduktem na Florenci, byl jsem plný očekávání, co se mi zase přihodí.A většinou to vonělo po kávě, ať už v de Flore, či "Kafotéce" na nábřeží Seiny. Ano, už mám zase jízdenky a bydlení přes booking. Kromě šátku na hlavě, byla Paříž jeden z požadavků na mého nového zaměstnavatele. Lednový blog by měl být podle plánu o...opravdu to nevím, věřím, že mě Paříž dostatečně překvapí a pak vám o tom podám zprávu.Tak pěkný Nový rok :) 

Le Contrescarpe

  Mám moc rád Latinskou čtvrť, ulice, kudy se procházel Ernest Hemingway. Atmosféra staré Paříže v oblasti bývalé římské cesty.Takové putování vás vždycky nakonec vyplivne na malém náměstí Place de la Contrescarpe. Zde stojí kavárna stejného názvu.

  Většinou jsem při svých návštěvách seděl venku na předzahrádce a sledoval cvrkot.Uvnitř bývá prázdná a chystaná na své denní rituály obědů a večeří.

   Z La Contrescarpe máte ideální výhled na pařížský život, káva tu není cenově nedostupná a pravděpodobně vám bude chutnat.A pokud umíte přivřít oči,uvidíte i historii tohoto místa.

  Z dostupných zdrojů vím, že uvnitř kavárny psal svou knihu 
Z Paříže dlouholetý zpravodaj Českého rozhlasu Jan Šmíd. Chodil sem s kolegy na calvados.    

Bob's Café

   Na skok u knihovny v Bob's Café. Minule jsem tu kupoval Mondrian skládačku (ta doma čeká ještě na realizace). Tentokrát jsem si dal jen limonádu, protože jsem celý víkend intenzivně kafoval.

...a vzpomínka na Karla. Víte třeba, že když měl na sobě červené kožené rukavice, tak to bylo znamení pro biz? Myslím, že to je v dokumentu Šaty za půl milionu.