Pařížský street art (bez komentáře)

Malej a Velkej zasahují

 U katedrály Notre Dame byl chvilku čas prohlédnout si zpětně fotky. Jak tak koukám na displej, vidím dva páry těžkých bot. Kouknu nahoru a oni policisté. Hned jsem měl pro ně přezdívku "Malej a Velkej". Můj plnovous a šátek na hlavě je patrně inspiroval k dotazu, jestli mi nepatří o kus dál opuštěná sportovní taška.
Jsem rád, že to: 1)nebouchlo a 2) že se k ní za okamžik začala hlásit trojice Japonek. :)

Le Bateau Lavoir

Když občas sleduji proudící turisty, kteří šlapou do schodů u Place Émile Goudeau, nejsem si jistý, že ví, co právě míjí. Ačkoliv je ateliér Bateau Lavoir v mnoha průvodcích, působí tak nenápadně, že i mne k němu dovedl kamarád Filip.Tenkrát jsem kolem výlohy šel, působila však tak stroze, jako by čekala na rekonstrukci.

V ateliéru pobýval v letech 1904 - 1912 Pablo Picasso. Lze tedy říci, že v něm tvořil skrze své celé "růžové období".
Ateliér v roce 1970 vyhořel a v roce 1978 byl kompletně zrekonstruován.Název Bateau (loď) je podle rozvržení interiéru, kdy je dům rozdělen na malé pokoje, z nichž se vstupuje na chodbu.To prý lidem připomínalo řazení kajut na parníku.Lavoire (prádelna) je ironické označení, které se váže k tomu, že v domě byl jen jeden přívod vody.

   Z dalších známých osobností, které jsou s domem spjaty, jsou například Gertrude Stainová, Amadeo Modigliani, Jean Cocteau a Fernand Léger.

  Dnes je zde 25 uměleckých ateliérů.

Tip: 18. obvod (Montmartre), Place Émile Goudeau 

Přišly knížky....o Paříži

Jednou jsem jako dárek od přítelkyně dostal návštěvu astroložky (zkusit se má vše). Ta mrkla do papírů a řekla, že jsem datovej. Při rozlučce to paní zmínila znovu s tím, že mám data určitě sbírat. Tak to tedy dělám.:)

   Právě dorazily knížky o Paříži:

Paříž - má zhouba a láska (Rosecrans Baldwin)vypráví příběh Američana, co se za prací přestěhoval z New Yorku do Paříže. Hned pasáž z úvodních stránek mne nenechává na pochybách,že to bude přesně to, co hledám.

V začátcích své práce jsem připomínal batole s bolavým bříškem. Vídal jsem tu vlastní žalostnou podobu v odrazu slunečních brýlí svých kolegů....

Ano, to mi připomíná, jak jsem si měl vybrat náplň do bagety na bulváru Raspail, podobný odraz jsem měl ve vitríně bageterie. To nemluvím o  nepříjemném tlaku fronty zákazníků za mnou.

Co ještě Paříž neřekla (Jiří Žák)- je netradiční průvodce Jiřího Žáka po Paříži. Tentokrát po prvních deseti obvodech. Prý si člověk otvírá knihu vždy na zásadní stránce...no nevím, u mne to byl Marat ve vaně...taky právě sbíral data...

Oběd v Paříži (Elizabeth Bard) vypadá dosti romanticky a je plná receptů, tudíž pokud to bude moc červené, určitě tu knihu včas věnuji mamce.

Charlie Hebdo

   Při svých cestách po Paříži si kupuji Charlie Hebdo.Vždy ho pak někomu v ČR dám. Na své výstavě fotek k výročí útoku na tuto redakci jsem tam měl k dispozici dvě čísla. Jednak pietně, druhak jako možnost pro návštěvníky, aby  ho mohli vidět naživo.

 Vydali jsme se s Bárou původní redakci hledat. Protože zas až tak jednoduché to nebylo, navigoval nás Miloš z domova. Rue Nicolas Appert je opravdu zastrčená, nebyla ani v turistické mapě. V ulici jsme u vchodu našli bílou květinu a tyto polepy.

Redakce v tuto dobu sídlí již na utajeném místě. 

Můj klasický nákup blogeríny :) Časopisy a štětce Raphael.

Tip jak se tam dostat: ulice se nachází na kraji 11. obvodu. Je to jedna z bočních ulic z Boulevard Richard Lenoir. Nejrychlejší spojení je asi metrem, stanice Bastille (metro 1,5,8)

Le Faitout

   Při cestě z parku Buttes Chaumont, který se nachází v "devatenáctce", jsem s Bárou narazil na bar Le Faitout. Na první pohled vypadal běžně. Nás ovšem upoutalo vnější graffiti na boční fasádě. To byl taky možná první signál, proč jsme se rozhodli vstoupit.

Čas byl tak akorát na polední kávu. Tu jsem objednal grande, abychom nedostali klasický "prstýnek". Interiér byla směsice stylů, ale převažoval dojem z padesátek. Velká okna pak dávala místnosti světlost a prostor.
  

   Ke kávě jsme dostali lžičky s vyobrazením včely. Tzv. Laguiole, které se mne osobně moc líbí. Legenda o včele říká, že je obrazem z pečetě věnované místním lidem císařem Napoleonem. Ten symbol zvolil jako vděk za srdnatost chasníků z Laguiole, kterou projevovali v bitvách.

Jak se tam dostat: 19. obvod, 23 avenue Simon Bolivar, metro Pyrénées

www.lefaitout.fr 

Les Bouquinistes

  Část nábřeží Seiny lemují zelené uzamykatelné bedny.Město je zdarma poskytuje tzv. Bukinistům, což jsou prodavači převážně starých knih a časopisů. Je jich cca 200. Bukinista se městu zavazuje, že bude takto prodávat minimálně 4 dny v týdnu.

  Fotku od bukinistických beden lze pojmenovat "Celý svět", neboť je na ni Ind, Asiatka, Běloch a Černoška. To dokresluje Paříž jako město mnoha národů a ras.


Tip: 4.obvod naproti katedrále Notre Dame, nebo 7. obvod u muzea Orsay. Tam jsem objevil mnoho starých módních časopisů i satirické Charlie Hebdo.

 

Výstava fotek z Paříže

Během tohoto roku jsme společně s kavárnou Ennea Jeseník uspořádali malou výstavu fotek z Paříže. Výstava obsahovala fotky z Paříže všedního dne. Soubor obsahoval i několik fotek z Prahy, které byly focené u Francouzské ambasády v době útoku na Paříž.

  Několik fotografií přikládám: