Jednou jsem jako dárek od přítelkyně dostal návštěvu astroložky (zkusit se má vše). Ta mrkla do papírů a řekla, že jsem datovej. Při rozlučce to paní zmínila znovu s tím, že mám data určitě sbírat. Tak to tedy dělám.:)
Právě dorazily knížky o Paříži:
Paříž - má zhouba a láska (Rosecrans Baldwin)vypráví příběh Američana, co se za prací přestěhoval z New Yorku do Paříže. Hned pasáž z úvodních stránek mne nenechává na pochybách,že to bude přesně to, co hledám.
V začátcích své práce jsem připomínal batole s bolavým bříškem. Vídal jsem tu vlastní žalostnou podobu v odrazu slunečních brýlí svých kolegů....
Ano, to mi připomíná, jak jsem si měl vybrat náplň do bagety na bulváru Raspail, podobný odraz jsem měl ve vitríně bageterie. To nemluvím o nepříjemném tlaku fronty zákazníků za mnou.
Co ještě Paříž neřekla (Jiří Žák)- je netradiční průvodce Jiřího Žáka po Paříži. Tentokrát po prvních deseti obvodech. Prý si člověk otvírá knihu vždy na zásadní stránce...no nevím, u mne to byl Marat ve vaně...taky právě sbíral data...
Oběd v Paříži (Elizabeth Bard) vypadá dosti romanticky a je plná receptů, tudíž pokud to bude moc červené, určitě tu knihu včas věnuji mamce.
Žádné komentáře:
Okomentovat