Polibek pro Oscara...

Zůstal tu jen jeden, ostatní od těch zástupů mužů a žen odstranil restaurátor.Ten hřbitov asi poznáte, viďte?!

Místa, která mám rád

Přestože si "nomádím" po všech dvaceti obvodech Malé Paříže, jsou místa, kam se často vracím. Tady je předkládám:

    85 Rue Martyrs/ Kebab: V horní části ulice, která směřuje směrem k bazilice, jsem při svých toulkách objevil Libanonský kebab.Ačkoliv se může jevit jako běžné zařízení, pro mne má osobní kouzlo skrze majitele a jeho rodinu.Každou návštěvu sem chodím pro tu přátelskou atmosféru, pro pocit, že mne v tomto jinak anonymním městě někdo poznává a třeba se jen zeptá, kde mám tentokrát mamku, či ženu. Kromě dobrého kebabu si zde dám čaj Rize, který je vždy velmi odlišný od toho, co lze mít v našich čajovnách. Přitom tajemství je vcelku jednoduché, čaj se nepodává spařený, kdy vodu pouze obarví, ale vařený nejméně deset minut.Majitel Michael je na nás vždy příjemný. (18. obvod, Montmartre)

   20 Rue Lepic/Comptoir Colonial: Návštěva krámku s kořením je už součástí rituálu, stejně jako milý pozdrav postarší krátkovlasé paní, která vám ochotně naváží koření i bylinky.Tady jsme vždy našli, co potřebujeme, kolega Filip i ministruhadlo na muškátový oříšek. Roky zde kupuji jedno koření, do kterého nakládám maso.(18. obvod, Montmartre)

   18 Rue Saint Rustique: Pod vrcholem Montmartru je úzká nenápadná ulička. Sám bych ji netipoval, že už má 900 let a patří mezi nejstarší.Zde jsem našel výtvarné potřeby, kde si vždy kupuji štětce.Protože dělám aktivně bodyart, ptal jsem se majitelky, jak se francouzsky řekne bodypainting. Nejprve tvrdila, že používají pouze tento anglický výraz. Pak se rozhořela debata několika jejich zákaznic, kterou jsem sledoval, jak tenisové utkání.Nakonec mi na listek napsali Peinture de corps.:)(18.obvod, Montmartre)

    6 Rue Drevet:Na schodech v této ulici je malý vstup do ještě menšího divadla.Au Petit Théatre du Bonheur.Napočítal jsem tam místo cca pro 20 lidí. Když se hraje, nezřídka jsou dveře otevřeny a ze schodů nahlížejí další lidé. Ostatně takto jsem si místa poprvé všiml.Byla to inscenace, kdy vedla herečka dialog proti stěně.Situací mi to připomínalo Natalii Portman ve filmu Paříži, miluji Tě, kdy křičí Bruno, Bruno...!(18.obvod, Montmartre)

   72 Rue de Belleville: Hraniční ulice dvou obvodů.V horní části jsou na pravé straně oprýskané dveře u čísla 72 a pod nimi dlouhé schody.Podle legendy se tu na schodech a policejní peleríně narodila malá Edith, jejiž hlas pak poznal celý svět.

    Parc de Belleville: My tu jednou proseděli cca 5 hodin a nešlo se zvednout. Jistěže to bude o individuálním vnímání každého z nás, ale tady nám běžel před očima francouzský film na téma život.V horní části parku je výhled na Paříž. Také se tu hodně piknikuje i přes fakt, že jste prakticky ve svahu.(20. obvod, Rue Belleville)

Rue Denoyez: Tato posprejovaná ulice je takový svět sám pro sebe. Street art s požehnáním úřadů.Stěny a fasády domů lze definovat jako legálky, takže zde často potkáte tvořit mladé umělce.V okolních krámcích můžete nakoupit umění podobného žánru. Aktuálně: V listopadu 2016 již v levé části nestojí několik budov, byly zbourány(20.obvod, Rue Belleville)

Fotka jak od blogerínky :)

  Podařilo se nám úspěšně vystoupit v Bercy a dva dny se toulat Paříží bez podpory metra. Už jsme nazpět a během vybalování vznikla tato klasická fotka z obchodních řetězců. Jsme docela unavení, ale opět plní zážitků. Děkuji Báře a Vlaďce za doprovod.

Na fotu chybí: LU Mikado, několik dalších paštik. Mahalepi autor koupil podle klíče - nevím co to je, ale jsou tu dvě poslední, to bude dobrý :).Vyklubala se z toho smetana jak z Pribináčku, drcené pistácie a květ pomerančovníku.

Zase nazpět...

Příprava pomalu vrcholí. Dáme si brzy ranní "výsadek" v Bercy...

Café des 2 Moulins

Kavárnu asi většina z vás zná. Zahrála si ve filmu Amélie z Montmartru.Ta zde ve filmu působila jako servírka. Je to kultovní místo na Rue Lepic.Dost často tu hloučky turistů pokukují a čekají na volný stolek.Plechové židle jsem před časem viděl v ČR na Designbloku a používá je třeba jedna holešovická kavárna. Ale o tom zase příště.

Zátiší s Eiffelkou

Neodolal jsem toto vyfotit. Nutno dodat, že originál má ode mě i šéf Toi Toi :). 7. obvod

Co čtu a sleduji k tématu

  Hledal jsem, co si ke svým cestám po Paříži vybrat za čtení. Nakonec vyhrály knihy Jana Šmída a Stephena Clarka.U prvního jmenovaného jsem vsadil na to, že zde žil dlouho a jeho knihy budou z pohledu Čecha v cizině.Navíc se tento žurnalista často dostal tam, kam se každému smrtelníkovi nepodaří. Druhého jsem si vybral pro jeho schopnost glosovat francouzský život z pohledu Angličana. A do třetice - oba autoři se tu potkali. :)

Z průvodců mne zaujala Paříž do kapsy z edice Lonely Planet.Primárně proto, že je to malá knížka a plná rad i tipů na pobyt v tomto městě. Což asi všichni od průvodce očekáváme :), ale našel jsem tam mnoho drobností, které se hodí při návštěvě míst, co už dobře znám.Třeba typ, kde si dát nejlepší slanou palačinku.

Co se týče filmů, i zde jsem vybral dva, jenž se točí hlavně kolem tématu Paříže a netvoří pouze kulisu. Jsou to snímky Půlnoc v Paříži a Paříž, miluji Tě.

Mondrian

 Jako fanda čtverců a linií sbírám i fotostřípky po Paříži inspirované Mondrianem. Pár ukázek:

   Restaurace Le Mondrian(148 Boulevard Saint - Germain,6. obvod)je provedena ve stejném duchu i uvnitř. Zaujaly mne třeba geometrické lustry v základním barevném provedení.

A nakonec jsem si neodpustil jednu s bodyartovou tématikou. Je to vlastně první foto, které jsem v Paříži vyfotil.

  

Muž se psem

Když jsem chtěl uveřejnit toto foto z 8. obvodu, hledal jsem přes Google mapy ulici, protože jsem si nebyl jistý, zda je to opravdu Avenue George V.
Ano, je to přesně tato ulice, číslo 43 a co více:  v mapě je na stejném místě i tento člověk se psem.

Merde...schůzka s holubem.

 "Merde"...ozvalo se nám těsně za zády, když mamka uprostřed ulice nabrala botou psí exkrement. "Shit!" vyjádřila po svém procházející Angličanka. V obou případech byla v hlase a pohledu znát spoluúčast.

  Na toto téma bylo již napsáno snad úplně vše. Poučen z knížek o tom, že výskyt těchto značek je v Paříži hojný, jsem si dával pozor. Bohužel v tomto druhu "války" nestačí kontrolovat, zda na nějakou "minu" nešlápneme, musíme kontrolovat i útoky ze vzduchu a to se občas fakt nedá.

  Pařížský holub je dle ornitologických informací nejdrzejší pták na světě. Někdy připomíná českého politika i politickou scénu tím, že ochotně potentuje všechno.

  A tak si sedím na lavičce na Rond - Point Marcel Dassault naproti módnímu domu Gucci, sleduji frmol v druhém patře, převážení štendrů s šaty, ženu s krejčovským metrem místo šály...když v tom plesk...ta nechutná hmota padala přes ucho, rameno a skončila na zápěstí bundy. Přiznávám, že jsem ten den z pocitu zoufalství prohnal každého holuba, co se mi pletl pod nohy.

Coca - Cola z Paříže

   Sám bych neznaje situaci kroutil hlavou nad člověkem, který si do autobusu směr ČR nese krabici plnou Coca-Coly. Je to takový osobní rituál spojený pro mne nejen s Paříží, ale i mým vztahem k světové módě. Cola z Paříže? Ty Coly jsou z limitovaných edic, které vznikly ve spolupráci s některým módním domem či značkou. U nás je neseženu,nebo je pátrání po nich takřka detektivní.Tímto zpětně děkuji Kofole a módním redaktorkám z Iconiq.

  A tak jsem tu objevil svého oblíbeného Jeana Paula Gaultiera, vždy temně laděnou Chantal Thomas, nebo trio hliníkových láhví od Marca Jacobse.

  Od chvíle, co jsem objevil takto "vystajlované" skleněné láhve Evian, se mi mé zavazadlo občas pronese :).Ale za možnost mít doma provizorní vázu s motivy od Elie Saab se mi to vyplatí.
Jestli letos někde objevím láhev Evian od Alexandra Wanga, těžko říci. Edice vyšla už 1.prosince 2015.

Fotografie tentokrát mám stažené, protože vlastní focení nedopadlo nejlépe.(zdroj Internet - Evian, Pintarest a Coca Cola)

Kde je v Paříži sehnat: většinou Monoprix

Butte aux Cailles, dříve ráj "Křepelek"

Kavárna kousek od tzv. Křepelčího kopce - Butte aux Cailles.
V literatuře jsem se dozvěděl, že caille je staré označení pro prostitutku.Ty se zde již nenacházejí.Dnes žije oblast mladistvým životem, je tu hodně začínajících umělců a studentů.Sám jsem tu potkal jen dva turisty a koukali na mne stejně překvapeně. Někomu oblast připomíná Montmartre.

Butte aux Cailles, 13. obvod

 Místní street art je všudypřítomný.

Pařížské hřbitovy

   Paříž má několik hřbitovů.Zatím jsem navštívil Montparnasse a Pere Lachaise.

  Na Montparnasse jsme hledali André Citroena a Jeana Paula Sartre. První i druhý hrob se nacházel nedaleko brány hřbitova. Hroby významných osobností jsou označeny na orientační tabuli.

Na hřbitově Pere Lachaise jsme hledali místo posledního odpočinku Fréderica Chopina, Jima Morrissona a Edith Piaf.

Jak se tam dostat:

Hřbitov Montparnasse, 14.obvod, metro M4 stanice Raspail

Hřbitov Pere Lachaise, 20.obvod, metro M3  stanice Gambetta nebo Pere Lachaise