pondělí 31. října 2016

Místa, která mám rád

Přestože si "nomádím" po všech dvaceti obvodech Malé Paříže, jsou místa, kam se často vracím. Tady je předkládám:



    85 Rue Martyrs/ Kebab: V horní části ulice, která směřuje směrem k bazilice, jsem při svých toulkách objevil Libanonský kebab.Ačkoliv se může jevit jako běžné zařízení, pro mne má osobní kouzlo skrze majitele a jeho rodinu.Každou návštěvu sem chodím pro tu přátelskou atmosféru, pro pocit, že mne v tomto jinak anonymním městě někdo poznává a třeba se jen zeptá, kde mám tentokrát mamku, či ženu. Kromě dobrého kebabu si zde dám čaj Rize, který je vždy velmi odlišný od toho, co lze mít v našich čajovnách. Přitom tajemství je vcelku jednoduché, čaj se nepodává spařený, kdy vodu pouze obarví, ale vařený nejméně deset minut.Majitel Michael je na nás vždy příjemný. (18. obvod, Montmartre)



   20 Rue Lepic/Comptoir Colonial: Návštěva krámku s kořením je už součástí rituálu, stejně jako milý pozdrav postarší krátkovlasé paní, která vám ochotně naváží koření i bylinky.Tady jsme vždy našli, co potřebujeme, kolega Filip i ministruhadlo na muškátový oříšek. Roky zde kupuji jedno koření, do kterého nakládám maso.(18. obvod, Montmartre)



   18 Rue Saint Rustique: Pod vrcholem Montmartru je úzká nenápadná ulička. Sám bych ji netipoval, že už má 900 let a patří mezi nejstarší.Zde jsem našel výtvarné potřeby, kde si vždy kupuji štětce.Protože dělám aktivně bodyart, ptal jsem se majitelky, jak se francouzsky řekne bodypainting. Nejprve tvrdila, že používají pouze tento anglický výraz. Pak se rozhořela debata několika jejich zákaznic, kterou jsem sledoval, jak tenisové utkání.Nakonec mi na listek napsali Peinture de corps.:)(18.obvod, Montmartre)




    6 Rue Drevet:Na schodech v této ulici je malý vstup do ještě menšího divadla.Au Petit Théatre du Bonheur.Napočítal jsem tam místo cca pro 20 lidí. Když se hraje, nezřídka jsou dveře otevřeny a ze schodů nahlížejí další lidé. Ostatně takto jsem si místa poprvé všiml.Byla to inscenace, kdy vedla herečka dialog proti stěně.Situací mi to připomínalo Natalii Portman ve filmu Paříži, miluji Tě, kdy křičí Bruno, Bruno...!(18.obvod, Montmartre)




   72 Rue de Belleville: Hraniční ulice dvou obvodů.V horní části jsou na pravé straně oprýskané dveře u čísla 72 a pod nimi dlouhé schody.Podle legendy se tu na schodech a policejní peleríně narodila malá Edith, jejiž hlas pak poznal celý svět.




    Parc de Belleville: My tu jednou proseděli cca 5 hodin a nešlo se zvednout. Jistěže to bude o individuálním vnímání každého z nás, ale tady nám běžel před očima francouzský film na téma život.V horní části parku je výhled na Paříž. Také se tu hodně piknikuje i přes fakt, že jste prakticky ve svahu.(20. obvod, Rue Belleville)





Rue Denoyez: Tato posprejovaná ulice je takový svět sám pro sebe. Street art s požehnáním úřadů.Stěny a fasády domů lze definovat jako legálky, takže zde často potkáte tvořit mladé umělce.V okolních krámcích můžete nakoupit umění podobného žánru. Aktuálně: V listopadu 2016 již v levé části nestojí několik budov, byly zbourány(20.obvod, Rue Belleville)





Žádné komentáře:

Okomentovat