Není. Mám to štěstí, že se roky pohybuji nejen skrze velkou část českých subkultur, ale i celou Paříží. A to doslova. Od periferiku, přes módní ulice, turistické oblasti, až po nádraží a street artové oblasti.To, že se my neumíme oblékat a jinde je to diametrálně odlišné, je opravdu chiméra, na které už léta pár frustrátů honí své ego velikosti antiperle.
Celou tuto situaci podtrhla poslední neděle v Paříži, kdy jsem docela zoufale čekal na někoho, koho budu moci nafotit jako ikonu módy a vzor. Nejenže se skoro nikdo nedostavil, (o armádě uvědomělých Francouzek ani nemluvě), ale nikde to v oblastech 5 obvodů nevypadalo tak, že by ta taková populace žila. Nebo se mýlím a všichni místní fashionisté jsou na dovolené v Provence.
Tak až zase někdy uvidíte "hejt" ohledně někoho, kdo byl špatně oblečený a poučení, jak je to správně, zkuste spíše přemýšlet nad autorem nikoliv obětí.Možná to vítězoslavně odklepnula mamina ve vytahaném tričku, co si právě popotáhla gumu od svých tepláků. Nebo se dívence směje dáma, která si patrně mládí odtrpěla skrze svou logopedickou vadu. A v neposlední řadě, třeba to píše dvoumetrový cvalda, co má na růžových ponožkách zvířátka a servíruje si k večeři speciálně po rádobyaristokraticku kachní prsíčka zakoupená v Lídlu. A kvůli problémům s jejich sebepojetím přece nemusí okolí trpět. Co, říkáte?
PS: Nedávnou se mnou cestovala typická představitelka francouzského šarmu, který se objevuje v různých obměnách v každém okénku módní blogerky. Žena, přibližně 5O let. Rudá rtěnka,výrazné drahé brýle, černý kabátek atypického střihu, černé skinny rifle....kabelka stejné barvy....a .... na nohách kecky Conversky odstínu Lake Blue. Jestli je toto výraz módního vkusu, nechám na vás.
Žádné komentáře:
Okomentovat