Hlavním nositelem tohoto jevu jsou údajně turisté z Japonska. Ano, snad nejvíce ukrytí za své zrcadlovky a displeje mobilů.
Mám za sebou 21 návštěv tohoto města, odmítl jsem se tlačit před hradbou mobilů a sledovat malý obrázek Mona Lisy, nevydržel jsem neustálé kontroly a fronty před muzeem módy a nevstoupil jsem ani do Orsay. Přesto si myslím, že jsem každou návštěvu prožil po svém a motivovala mě k další.
Paříž je velká nádoba všeho, co vás napadne. A opravdu záleží, co jste ochotní si z té nádoby přijet vytáhnout a co chcete vnímat. Na konci svého snažení můžete mít nicneříkající fotky s Eiffelkou přes ploty, jako další milióny turistů kolem.
Nebo se vydat místo selfíček hledat autenticitu. Argument, že máte na to málo času neuspěje, ten získáte, když nebudete trčet ve frontách a trávit čas koukáním na displej. Už potřetí v řadě mi bude pršet. Vzpomínám na foto francouzských legionářů po pás v rozvodněné řece s provazy deště. Titulek novináře P. McDonalda zněl: hustý déšť a bláto má na postup této jednotky minimální vliv.
A my jsme ve městě, které lemují kavárny a bistra. Půjdu se projít do toho měkkého deště, ostatně o čem bych furt psal v muzeu, že? Tak se tu mějte pěkně.
Žádné komentáře:
Okomentovat