Hraniční buzerace aneb kontrola pro kontrolu

 Jak víte z blogu, poslední dva roky jezdím Paříž prostřednictvím žlutých autobusů Regiojetu. Nemám potřebu zkoušet konkurenci, ani vlaky , letadla. Z dostupných informací i zkušeností vím, že pro můj styl cestování jsou prostě nejvhodnější.

 Kromě vcelku pohodlné cesty jedu i vlastní tipovací závod, který začíná na Rozvadově. Zde na pomyslném startovním poli stojí několik žlutých busů na různé směry. Je strašně důležité nevyjíždět poslední...proč? Protože ten poslední s oblibou bere na namátkovou kontrolu německá policie. Komisní, nepříjemná, často bez viditelných id čísel, hrabající vám bez rukavic do batohu,který má 25l a hledající hromady drog, cigaret a alkoholu.Příjemná záležitost v 1:35 ráno, zvláště když máte před sebou dalších 12 hodin jízdy a zpoždění se prodlužuje.

   Dnes vidím, že to "Amsterdam" nestíhá a my vyjíždíme, takže pojedeme na čas. Přesně tak to bylo, kontrola se nekonala. Němci nás nechali, podali si nás v poledne Francouzi.Ano, chození busem a vyptávání, zda jedete pracovně, nebo za prací. Hromadná kontrola dokladů, poté pokyn, ať si vystoupíme. Vystěhování všech zavazadel a kufrů.Vedro, stojíte na asfaltu a nesmíte ty věci vytahovat. "Můj" celník má na tu práci polstrované rukavice pro zásahovky, v nichž máte cit asi jako medvěd.Když bere do ruky obal od foťáku, vidím, jak můj objektiv poletí na silnici, takže mu francouzsky sdělím, ať dává lasklavě pozor.Položí ho tedy na zem.

Postavte se do řady, začíná filcuňk...

   Hodina zdržení, nic se nenašlo, prohlédnutý bus vůbec prohlédnutý nebyl, protože  má vlevo ještě velké uložné prostory, kde mohli sedět 4 imigranti,paleta hašiše a tuna zbraní.Kontrola pro kontrolu a zpoždění co nám bere čas i energii.Osobně bych navrhoval vyházet takto na slunci několik busů s označením D a F. Jen tak, pro sebezkušenost a aby viděli, že jsme rovnocenní partneři, kteří mají právo jejich občany také podezírat.
Vůbec jsem si nepřipadal v EU, ale spíše u hranic s NDR v roce 1985.