Pařížské metro

  Na přesuny městem kromě pěškobusu doporučuji metro:

  Síť podzemní dráhy v Paříži má 14 linek a patří mezi největší, nejstarší, nejznámější a nejvytíženější na světě. Má něco přes 300 stanic a z toho 60 jich je přestupních. Celková délka 213 km.Linky mají čísla a každá svou barvu.

- nejlepší je si koupit sadu 10 lístků tzv. carnet

- ten lze koupit v metru, v automatech a některých trafikách

- "načerno" nedoporučuji, revizoři občas chodí a pokuta je docela vysoká

Takto vypadá základní lístek na metro.

- vstupuje se turnikety, kam vkládáte lístek (stalo se mi, že sice lístek prošel, ale zábrana se neprotočila. Někdo to prostě přeskočí. Dámy a lidé v důchodovém věku to mohou obejít tak, že počkají u východových dveří, až je někdo otevře a projdou v protisměru)

- značení v metru je trochu odlišné od toho našeho, takže nejdůležitější je si pamatovat obě konečné linky a podle toho se pak řídit.

Zajímavosti:

- linky 1 a 14 jsou plně automatizovány a řízeny počítačem, takže chybí kabina pro strojvůdce. Vy můžete sledovat trať před soupravou.

- kvalita a design souprav je v případě třeba linky M 1 asi tak o třídu až dvě vyšší, než naše soupravy metra C. Na menších linkách je zase pro změnu horší, než staré soupravy na metru A v Praze.

- u dveří souprav jsou sklápěcí sedadla. Je nepsané pravidlo nepoužívat je v přeplněném vagónu. Pokud to uděláte, nikdo vás asi nevyhodí, ale budou vás považovat za nevychovaného.

- občas tu někdo hraje na nástroje a pak vybírá peníze

- ve špičkách tu fungují u některých stanic lidé v oranžových vestách, kteří doslova nacpávají cestující do vagónů.
- vstupní místa do metra a vnitřní výzdoba je různorodá, často umělecky hodnotná