Prostor je to opravdu zajímavý, stejně tak množství starých dřevěných stolků a židlí. Po stěnách portréty štamgastů a fotografie z dob největší slávy, kdy se tu tančilo tango.Mě nejvíce zaujal klavír a na něm dřevěný houpací koník.
Číšník dorazil záhy, ale měl jsem pocit, že prožívám dejavu ohledně fráze "čaj earl grey už nemáme".Když nebyl ani mátový, nechtěl jsem hrát hru jako před několika týdny v Paříži a zeptal se, který teda mají.Měli jasmínový.
Spořivost považuji za ušlechtilou vlastnost, ale dostal jsem k zelenému čaji dva dosti "jeté" cukry. Patrně po několika hostech přede mnou, protože nesly známky různobarevných fleků od kávy.Naštěstí sladit zelený čaj mě nenapadlo.Na podšálku cosi přilepeného...
Jako zážitek z prostoru dobrý.Celek tak trochu vyzněl rozpačitě.
Žádné komentáře:
Okomentovat